Pátek, 14. března 2013 / Slobodan Kljakić

Práce profesora MUDr. Srboljuba Živanoviće a Mezinárodní komise pro pravdu o Jasenovci, která byla založena jako nezávislý orgán, potvrdily, že v tomto vyhlazovacím táboře chorvatští ustašovci zabili více než 700.000 Srbů, 23.000 Židů a 80.000 Romů. Mezinárodní komise pro pravdu o Jasenovci (MKIJ) ve spolupráci s Asociací Jasenovac - Donja Gradina z Republiky srbské včera – 10. 3. 2013 - v Domě srbské armády představila dvě knihy z 5. konference MKIJ, věnované odhalování pravdy o tom, co se stalo v systému ustašovských vyhlazovacích táborů Jasenovac, zřízených Nezávislým státem Chorvatsko (NDH) během druhé světové války. 1/

Obsahem těchto knih se budeme příležitostně zabývat později, protože při včerejším představení knih jsme využili přítomnosti profesora Srboljuba Živanoviće, aby jako předseda MKIJ našim čtenářům pověděl víc o své práci.

Profesor Londýnské univerzity, světová autorita v oblasti anatomie, antropologie a paleopatologie, MUDr. Živanović je členem MKIJ jako britský občan. Členové teamu jsou z USA, Velké Británie, Ruska, Izraele, Itálie, a ti zase spolupracují s desítkami výzkumných pracovníků z mnoha dalších zemí. Do žádné z jeho prací nejsou zapojeni lidé z území bývalých jugoslávských republik.

V prvé řadě náš spolubesedník uvedl, že včera byla v Bělehradě poprvé představena mezinárodní Deklarace o genocidě proti Srbům, Židům a Romům, vytištěná v osmi jazycích, kterou po mnoha letech výzkumu pravdy o koncentračním táboře v Jasenovci vydala MKIJ v roce 2012. Komise, podle slov profesora Živanoviće, v roce 2008 stanovila, že počet Srbů zabitých v Jasenovci převyšuje 700.000, Židů 23.000 a Romů 80.000. V loňském roce komise uveřejnila údaje, které vycházejí z neúplných výzkumů, a které uvádějí, že v dětských koncentračních táborech na území Nezávislého státu Chorvatsko bylo zabito 42.791 dětí srbských, 5.737 romských dětí ů a 3.710 dětí židovských, všechny ve věku do 14 let.

Zajímalo nás, jestli zjišťování faktů vyžadovalo přístup archivním zdrojům, které byly do nedávné doby nedostupné. Profesor Živanović to potvrdil, s odvoláním na následující příklad:

„Na jednom zasedání v New Yorku jsem uveřejnil, že jsme došli ke jménům 371 katolických kněží, kteří podřezávali, vraždili, mučili, znásilňovali své oběti a dělali spoustu dalších zvěrstev. Nato slavný americký vědec Michael Bernbaum, který byl například i v komisi pro vyšetřování genocidy ve Rwandě, uvedl, že se v Srbsku a v bývalé Jugoslávii nic nedělá, přestože oni mají jména 1.400 katolických kněží - nepochybný pachatelům zločinů. Do této chvíle MKIJ zjistila 1.371 katolických kněží, kteří v Nezávislém státu Chorvatsko vykonali hrůzné, neuvěřitelné zločiny. Pokud se ví, že jich bylo kolem 2000, znamená to, že ze tří katolických kněží byli dva řezníci. A téměř všichni z nich byli členy františkánského řádu.

Zjištění skutečnosti je podle profesora Živanoviće zvlášť důležité, pokud máte k porovnání údaje uvedené v muzeu Památníku-muzea oblasti Jasenovac, za jehož aktuální stav odpovídá dnešní chorvatská vláda. Jsou tam uvedena jména něco více než 80.000 tisíc obětí, ale seznamy nejsou přesné, protože obsahují i jména lidí, kteří nikdy v Jasenovci nebyli. „Takových je mnoho, a stejně tak je mnoho těch, kteří zahynuli na jiných popravištích, což znamená, že je to velmi vzdáleno pravdě“, říká profesor Živanović a zdůrazňuje, že v dnešním Chorvatsku tvrdí, že o zločin se může jednat pouze tehdy, pokud je známa jeho oběť nebo pachatel.

„Takže neustále kladu otázku, jak máme zjistit jména těch obětí, které, například, byly spáleny v Pećilijevských vápenkách v Jasenovci, nebo které byly uvařeny v kotlích, kde se z lidského tuku dělalo mýdlo. Měl jsem to mýdlo smíchané s pískem v ruce. Ve Smederevu ho Němci během války distribuovali prostřednictvím Červeného kříže. Nevíme ani jména obětí, které jako ostrovy mrtvol pluly z Jasenovce Sávou a Dunajem. Osobně jsem je pozoroval, jak je vyvrhovala voda na obou březích těchto řek. Ti lidé byli pohřbeni na místních hřbitovech bez uvedení jména. Takový masový hrob se nachází například vedle Nebojšovi věže v Bělehradě. Uvádí se, že tam bylo pohřbeno asi 2.000 těl. Po osvobození Bělehradu byly na něčí příkaz odtud vypraveny dva kamiony mrtvol do Jasenovce, ale pak se od toho upustilo, protože těl bylo příliš mnoho. Dnes už nikdo neví, že se tam nachází masový hrob. Mnoho těl bylo i na Válečném ostrově²/. Zjistila to naše komise.

Na konci rozhovoru vzpomněl profesor Živanović i na to, co se stalo během jeho nedávného dvouměsíčního pobyt v Izraeli.

„Obešel jsem tam mnoho muzeí holocaustu včetně jednoho ve městě Ake, starověkém fénickém přístavu. Mají tam i pedagogické oddělení, kde se děti ze škol učí. Čtou dokumenty, které po sobě zanechaly tehdejší oběti. Na základě toho později měly děti něco napsat nebo nakreslit, aby se poznalo, jestli chápou, co to byl holocaust. V jednom dokumentu, který jsem náhodně vybral, bylo napsáno: ´Historie dívky z Bjelovaru´. Narodila se v roce 1937 a popsala své utrpení a utrpení celé své rodinou v Samostatném státě Chorvatsko. Izraelské děti vědí, co se stalo u nás, a my se tady možná nikdy nedovíme, co se všechno stalo v období tohoto velkého zločinu, protože pravda se tu skrývala po celá desetiletí“, říká profesor Srboljub Živanović. ³/

¹/ - konference se konala ve dnech 24. a 25. května 2011 v Banja Luce, Republika Srbská, Bosna a Hercegovina.

²/ - Válečný ostrov – jeden z bělehradských ostrovů na řece Dunaji

³/ - zločiny, které se odehrály během druhé světové války v Nezávislém státě Chorvatsko, podobně jako v té době na Kosovu, byly před jugoslávskou a světovou veřejností tajeny, protože maršál Tito, napůl Slovinec a napůl Chorvat, se domníval, že by pravda o vyhlazování Srbů, Židů a Romů v ustašovském Chorvatsku ublížila jím ražené doktríně „jednoty a bratrství“ národů socialistické Jugoslávie.

Publikováno dne: 11.03.2012

Zdroj: http://www.politika.rs/rubrike/Drustvo/Istina-o-Jasenovcu-se-skriva-decenijama.lt.html

Překlad VH

Poznámka redakce:

Je příznačné, že dnešní chorvatský Helsinský výbor, působící ve státě, který provedl největší etnickou čistku srbského obyvatelstva od konce druhé světové války (operace Oluja, podzim 1999) označuje vědecké závěry výše uvedené mezinárodní komise týkající se vyhlazovacího tábora v Jasenovci za „jazyk nenávisti“!

Dále je příznačné, že Česká televize, konkrétně dramaturgie redakce převzatých programů v rámci uvádění britského seriálu „Kolaborovali s nacisty“ v díle věnovaném Jasenovci („Dinko Šakić“) svévolně snížila počet obětí tohoto tábora na 100.000 tisíc, i když v originálním anglickém komentáři toto číslo nebylo uvedeno. Je také příznačné, že po písemném upozornění Rada ČT vedená panem Uhdem při posouzení celé záležitosti shledala počínání dramaturga – falšovatele dějin - „v pořádku“!

Zdroj např. zde  - http://www.blic.rs/Vesti/Politika/311742/Hrvatski-helsinski-odbor-Podaci-o-Jasenovcu-su-jezik-mrznje