| Více než 30 zemí se přihlásilo do debaty o Haagu v OSN |
 |
|
Čtvrtek, 11.dubna 2013
Kromě Ameriky, která se zatím nepřihlásila, se diskuse zúčastní všechny klíčové země a přednesou svůj pohled na roli mezinárodní trestní spravedlnosti v procesu usmíření. Postoje Ruska, Číny a EU na půdě Valného shromáždění přednesou jejich velvyslanci v OSN. Za Chorvatsko, Turecko, Brazílii, Jižní Afriku, Švýcarsko, Argentinu, Pákistán, Kolumbii, Palestinu a Egypt nejpravděpodobněji budou mluvit jejich stálí diplomaté na East Riveru.
Do debaty se přihlásila i Bosna a Hercegovina, jejíž vystoupení bylo odsouhlaseno s tím, že se zatím neví, zda se k přítomným na Valném shromáždění obrátí předseda Předsednictva BaH Nebojša Radmanović.
Účast na debatě odmítl předseda Haagského tribunálu Theodor Meron, který se o to vyjádřil před několika dny na semináři ve Washingtonu. Kvůli odmítnutí soudců a zástupců Tribunálu ukázat se na debatě v OSN, instituci, která soud zřídila a dala mandát, není vyloučeno, aby se v následujícím období otevřela otázka jejich odpovědnosti.
Velký zájem o účast na debatě projevily nevládní organizace, média či experti z celého světa. Jak pro Novosti uvedly diplomatické zdroje z New Yorku, zatím se konečný seznam vystupujících nebude zveřejňovat, až do poslední chvíle těsně před samotnou diskusí, neboť docházelo k tomu, že potvrzení účastníci, kvůli velkým tlakům po několik dnech účast zrušili.
Do kabinetu předsedy VS v pátek přišel dopis soudce Fausta Pocara, který se dříve vyjádřil proti osvobozujícímu rozsudku pro chorvatské generály Ante Gotovinu a Mladena Markače. Pocar uvádí, že by se diskuse rád zúčastnil, ale že bohužel nemůže z toho důvodu, že předseda Soudu pro válečné zločiny ve Rwandě sjednal schůzku všech soudců a zástupců právě na 10. dubna!
Předseda Valného shromáždění pro Novosti říká, že odmítnutí Merona objevit se na debatě, kterou svolává organizace, od které soud získal mandát, představuje zřejmý důkaz toho, že ve fungování mezinárodního trestního soudnictví existují problémy.
Na debatu o Haagu nedorazí ani bývalá haagská žalobkyně Karla Del Ponteová. Za pozvání poděkovala a vzkázala, že přestože měla zájem své postoje vyjádřit, nemůže do New Yorku přicestovat.
„Haagský tribunál pro bývalou Jugoslávii je jistě nejdrastičtějším příkladem selhání prakticky ve všech oblastech, kvůli kterým byl tento soud založen, ale rozprava bude mnohem širší. Hlavním cílem je takové tragické chyby neopakovat.“
Jeremić uvedl, že je proto velmi důležité, že se pokus o bojkot, který vedl velvyslanec Jordánu při OSN, nezdařil.
„Jak to zatím vypadá, jedinou zemí, která se nezúčastní, je Jordán, který byl prakticky obětován těmi, kteří se pokusili uskutečnění debaty zabránit, aniž by se tím přímo kompromitovali“ dodal Jeremić.
Srbsko bude 10. dubna na Valném shromáždění zastoupeno na prezidentské úrovni, a v odpoledních panelech budou hovořit Savo Štrbac z organizace „Veritas“ a historik Čedomir Antić.
Washington – Na semináři s názvem „Jak haagské soudy chrání lidská práva“, který se uskutečnil ve washingtonském Brookings Inistitution, předseda Tribunálu pro bývalou Jugoslávii Theodor Meron své odmítnutí účasti na jednodenní konferenci Valného shromáždění 10. dubna vysvětlil takto: „Nejen Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii nýbrž i všechny tři soudy pro válečné zločiny odmítly pozvání na tematickou konferenci, kterou svolal pan Jeremić. Jak všichni víte, toto setkání svolal jako reakci na některé rozsudky a vyvolává to fundamentální otázku respektování soudu a vládnutí práva, a krom toho má účast na tomto setkání by nebyla žádným přínosem.“
Hostování na Brookings Inistitution, nejstarším americkém politickém institutu (1915) soudce Meron využil k vysvětlení některých nedorozumění ohledně práce tribunálu, kterému předsedá a zejména významu osvobozujících rozsudků. „Takové rozhodnutí soudu neznamená, že ke zločinům nedošlo, nýbrž jen to, že vina podezřelých nebyla dokázána. My nevydáváme rozsudky o tom, zda je někdo nevinný, ale pouze zda je vinný z některého konkrétního zločinu a to pouze na základě skutečností v případu. Jsme omezeni důkazy a procedurou a nemůžeme mít žádnou širší agendu.“
Vuk Jeremić: Tlaky na neuskutečnění debaty o práci mezinárodních trestních soudů se nezdařily
Bělehrad – Předseda Valného shromáždění OSN Vuk Jeremić prohlásil, že tlaky na to, aby nedošlo k debatě o práci mezinárodních trestních soudů se, nezdařily. „Není tajemstvím, že v uplynulých měsících probíhalo silné lobování z určitých mocenských center, aby k debatě nedošlo. Že se takové nátlaky nezdařily, ukazuje vysoká odezva členských států a jednotlivců na účast v diskusi,“ prohlásil Jeremić pro Novosti.
Jeremić dodal, že někteří aktivisté z nevládního sektoru podlehli počínajícím tlakům. „To svědčí především o zavádějící síle jejich přesvědčení a stupni nezávislosti“, dodal.
Uvedl, že je „skandální“, že předseda Haagského soudu nepřijal pozvánku k vystoupení v OSN, „z očividného strachu, že by mu tu mohly být položeny mnohé nepříjemné otázky, které se týkají nevysvětlitelné délky trvání vazby pro některé podezřelé, neúspěšného programu ochrany svědků, kontroverzních svědectví bývalých představitelů tribunálů, mezi nimiž někteří byli souzeni za ʹverbální deliktʹ, když si troufli kritizovat práci soudu, a mnohé další.“
Jeremić se domnívá, že může dojít k pokusu o to, debatu devalvovat snížením úrovně účasti těmi, kteří původně vyzývali k bojkotu.
„Myslím si, že budoucnost mezinárodního trestního soudnictví je příliš důležitou otázkou na to, abychom se debaty zřekli, jen proto, že by některým aktérům bylo nepříjemné vyslechnout si kritiku,“ řekl Jeremić.
Připomněl, že podnětem pro svolání této debaty byly „šokující“ osvobozující rozsudky za válečné zločiny spáchané během operace „Bouře“ (Chorvatsko) a zdůraznil, že tribunál tímto „svůj účel přivedl k paradoxu.“
„I když jeho základním úkolem bylo určit individuální vinu za zločiny, soud se neobtěžoval někoho vyzvat k odpovědnosti za vyhnání čtvrt milionu lidí z jejich domovů, což nikdo, ani samotný soud nepopírá.“
Vynecháním trestů pro zodpovědné z válečných zločinů se objevuje riziko kladení kolektivní viny na celé národy, což má negativní důsledky pro proces usmíření.
Fakt, že takovým rozhodnutím Haagský tribunál ztratil morální kredit, by nás neměl odrazovat. Organizovaná debata by měla sloužit jako podnět, aby stálý Mezinárodní trestní soud nezopakoval chyby Haagského tribunálu.
Jeremić dodal, že je přesvědčen, že se trvalé usmíření může zakládat „pouze na pravdě a na spravedlivém posouzení viny a odpovědnosti za zločiny.“
Veškerá vyjádření, která budou během debaty vyslovena, budou zapsána jako oficiální dokument OSN, který bude rozeslán všem členům.
- - - -
Zdroje:
překlad VH |
