Pátek 10. května 2013

8. května, v den vítězství nad fašismem, otiskla redakce Czech Free Press článek Jiřího Hrebenára, který se týká nového, troufnu si říct, fašistického a genocidního státu na Balkánu – „Republiky Kosóva“. Každý, kdo situaci na okupovaných jižních provinciích Srbska - na Kosovu a v Metochii - zažil, kdo ji sleduje v jiných médiích, než „naší“ ČT a česky psaných novinách německých majitelů ví, jaká je skutečná situace a jak kosovský kvazistát vznikl. Než se pustím do podrobností, dovolte mi, abych panu Hrebenárovi a jemu podobným učedníkům doktora Goebbelse zopakoval několik fakt z historie, se kterými ať chtějí nebo nechtějí, při jejich sebehorší vůli nemohou hnout:

1/ Kosovo a Metochie jsou prastarým územím srbského státu. První státní útvar na Kosovu a Metochii založili Srbové  - nikdo jiný(!) – již v 9. století. Albánské etnikum se začalo na Kosovu vyskytovat až na začátku 15. století. Svědčí o tom nejen absence jakýchkoli albánských stavebních památek na samotném Kosovu a v Metochii, ale i kroniky a soupisy obyvatel. První soupis pořídili Turci kolem roku 1450 záhy po ovládnutí Starého Srbska a zachytili stav a složení obyvatelstva na území Kosova pro potřeby své daňové správy. Jen na dvou místech těchto soupisů jsou sporadické zápisy o rodinách, které by mohly být Albánské - slovy „dvě rodiny“(!) - ostatní obyvatelé byli Slované - Srbové. To píši kvůli tomu, že dnes v kosovsko-albánské komunitě jsou patrné velmi silné snahy přivlastnit si staré srbské stavební památky na Kosovu a v Metochii a tvrdit, že jsou dílem Albánců. Dokonce kosovsko-albánská vláda připravila k vydání poštovní známky, na kterých kláštery jako Visoke Dečani a Pećska patriaša byly vydávány za albánské kulturní dědictví. Tyhle nesmysly albánských uchvatitelů by možná různí Hrebenárové ochotně přemleli svým čtenářům, kdyby podvod se známkami na Kosovu zatím nezastavila mise Eulex.

2/ Srbové na Kosovu a Metochii proti Turecké okupaci mnohokrát povstali a po každém povstání následovala turecká odplata. Srbové byli vražděni, vyháněni nebo sami prchali. Na uvolněnou půdu osmanští Turci dosazovali věrné muslimy - Turky, Čerkesy, Aškalie, Egypčany, ale především Albánce (Arnauty, Arbanase, Šiptary – je to pořád stejné etnikum).

3/ Srbská armáda osvobodila Kosovo a Metochii od turecké nadvlády v roce 1913. Tehdy byla většina obyvatelstva obou osvobozených provincií srbská! Když vám bude například pan Schwarzenberg tvrdit, že máte špatná čísla, jak se to jednou snažil tvrdit i mně, tak ho pošlete k šípku. Fakta jsou fakta a nedostudovaný lesník s nimi neumí pracovat. Zato obstojně ovládá finesy protisrbské propagandy. Ostatně rakousko-uherská šlechta v tom vždy vynikala. Vždyť kvůli Srbům a prohrané 1. světové válce přišla šlechta o svá privilegia.

4/ Albánci, především albánští muslimové, se nikdy nesmířili s tím, že v Srbsku už nejsou privilegovanou vrstvou a nikdy se nesmířili s tím, že musejí žít v Srbsku. Byla to podobná situace jako s tzv. sudetskými Němci v ČR po roce 1918, ovšem s malým rozdílem - v tzv. Sudetech byli Češi na mnoha místech v menšině, Srbové na Kosovu a v Metochii tvořili do konce dvacátých let minulého století jasnou většinu.

5/ Albánský nacionalismus formulovaný především v Prizrenské lize roku 1878 byl od samého počátku pojat genocidně – cílem bylo odstranění všech nealbánckých etnik z území, které si Albánci nárokovali. Postupně k naplnění svých ambicí využívali Rakousko - Uhersko, vilémovské Německo, fašistickou Itálii, nacistické Německo, nepřímo i Titovy komunistické diktatury a konečně i NATO.

6/ Kosovští Albánci od šedesátých let minulého století různými ústrky, šikanou, ale především terorem, kriminální činností a nakonec ozbrojeným povstáním za vydatné podpory postkomunistické Albánie a států NATO docílili toho, že Kosovo opustily statisíce neAlbánců, především Srbů.

7/ Občansko-etnicko-náboženské války byly do Jugoslávie v devadesátých letech minulého století exportovány. To jen pár hlupáků mezi českými škrabáky nebere tento fakt na vědomí. Rozvrat Jugoslávie byl strategickým cílem německé pravice už v 19. století. Porazit Srby se nepovadlo ani v 1. ani v 2. světové válce. Sjednocené Německo se o to pokusilo na začátku devadesátých let a bez vydatné vojenské a finanční pomoci USA, NATO a arabských naftových monarchií by se mu to stejně nepodařilo. Všude, kde se na území bývalé Jugoslávie bojovalo, byli jako první napadeni Srbové. Srbové tvořili tmel Jugoslávie a žili téměř všude. Měla-li být rozbita Jugoslávie – a plány na to existovaly od začátku padesátých let minulého století - museli být zničeni Srbové. Celou protijugoslváskou a protisrbskou válečnou kampaň v Bosně, Chorvatsku a na Kosovu provázela silná propaganda, která se nám snažila vymalovat Srby jako ztělesněné zlo. Ale s odstupem let dnes vidíme daleko jasněji celou situaci: milion vyhnaných Srbů ze svých staletých domovů v Bosně, Hercegovině, Chorvatsku, Kosovu a Metochii. Všude tam byly proti Srbům vedeny genocidní vojenské akce těmi nejtemnějšími silami, které se na Balkáně vyskytovaly -  chorvatským neoustašovci, bosenskými muslimskými extremisty a nakonec i kosovsko-albánskou drogovou mafií a jejím ozbrojeným křídlem – UÇK. Tam, kde Srbové nevzali do rukou zbraně a nezačali se bránit, už dnes nežijí! Z Chorvatska byli Srbové vyhnáni masivní ofenzivou, řízenou americkými vojenskými profesionály a vykonanou chorvatskou armádou, která i přes zavedené embargo byla vybavena zbraněmi a výstrojí ze skladů bývalé armády NDR a jak se ukazuje, i zbraněmi z výzbroje československé armády. Bylo to jasné etnické čištění, včetně poprav civilistů, za které dodnes nikdo nenese odpovědnost! A vítězové si mezi sebou rozdělili majetek srbských spoluobčanů, srbských podniků a srbského státu.

8/ Bombardovací kampaň letounů NATO proti Jugoslávii, kterou neodsouhlasil žádný orgán OSN, byla hrubým porušením mezinárodního práva – agresí. Státy NATO tak porušili nejen Chartu OSN, dohody z Helsinek a další zásady a ujednání mezinárodního práva, ale i svoji vlastní základní listinu Aliance. Byli jsme svědky přeměny obranné aliance na imperiální agresivní pakt. Dnes funguje NATO jako servisní vojenská a politická organizace pracující pro zájmy jediné supervelmoci. Bývalí evropští rivalové si jdou dnes na ruku – německý průmysl a banky si mohou rozebrat Balkán, když tam budou podporovat americké vojenské základny. Francouzi s Italy mohou napadnout Libyi, aby nemuseli splatit svůj dluh Kaddáfímu a aby se zmocnili naftových polí, když zároveň pustí k lizu americký kapitál. Turci se Saudskou Arábií a Bahrajnem mohou destabilizovat Sýrii a ze sekulární Syrské republiky udělat náboženský stát (nebo několik států), když zároveň vyřadí jedinou vážnou hrozbu izraelského státu, zruší jedinou námořní základnu Ruska ve Středomoří a pomohou americké armádě se dostat ještě blíž k „zlobivému“ Íránu.

9/ V roce 1999 hned po okupaci Kosova a Metochie státy NATO Albánci etnicky dočišťovali jižní Srbsko. Za přihlížení okupačních armád uspořádali albánští extremisté i organizovaný pogrom na Srby, Makedonce a Černohorce, kteří se na Kosovo začali vracet. Pogrom v březnu 2004 ukázal, na které straně síly NATO stojí a jak v jejich podání vypadá svoboda a obrana lidských práv.

10/ Dohoda mezi Jugoslávií a NATO z Kumanova zaručovala územní celistvost Srbska. Stejně tak zaručuje Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 Kosovo a Metochii jako nedílnou součást Srbska. Vyhlášení nezávislosti Kosova stejně jako uznání toho státního útvaru ze strany naší vlády je porušením mezinárodního práva.

11/ Dnešní situace na Kosovu je totožná s odtržením Sudet od ČR v roce 1938, včetně vyhnání původního obyvatelstva. Bezcitnost „hodnocení“ dnešní situace na Kosovu a Metochii tak, jak to předvedl J. Hrebenár ve své „úvaze“ slušným člověkem otřese. Agresor a okupant je goebellsovsky vydáván za dobrodince, vrah za oběť, krádež za dar.

Ze srbských vlastenců, kteří se nechtějí podvolit imperiálnímu diktátu a na barikádách neozbrojeni s holýma rukama brání svoji příslušnost k srbskému státu, z těchto opravdových hrdinů dnešní doby dělá Hrebenár „zlobivé malé děti“, které tropí „hloupé naschvály“! Z fašistického kosovského kvazistátu, který programově šikanuje a vyhání všechny etnické neAlbánce, který odmítá vyšetřovat a trestat násilné činy páchané na neAlbáncích, který není schopný vlastní existence bez vydatné finanční, vojenské a organizační podpory států NATO a EU, jehož politické špičky tvoří převážně hlavy mafiánských gangů a váleční zločinci, z takového státu dělá Hrebenár „svobodný uměle vytvořený stát“!

Jestliže Hrebenár napadá poslance Foldynu či občanské sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, tak napadá lidi, kteří prosazují dodržování mezinárodního práva, protestují proti okupaci spřáteleného státu, s kterým jsme osudově spřízněni. Stejně tak protestovali přátelé Československa na podzim roku 1938 ve Francii a v Anglii proti Mnichovskému diktátu. Pan Hrebenár ve své zaslepenosti možná ani o tom neví, že upřednostňuje nejtemnější síly, které se v Evropě díky NATO opět probudily.

Hrebenár volně nakládá s fakty v celém článku, přebírá nejhorší figury protisrbské a protijugoslávské propagandy, ale to mu nestačí. Musí ještě k tomu lhát. Při snaze dehonestovat demonstrace a protestní shromáždění organizované občanským sdružení Přátelé Srbů na Kosovu píše, že na „shromáždění přijíždějí dokonce největší ikony srbského nacionalizmu“. A dále pan Hrebenár ve svých lžích pokračuje: „vedle neonacistů a extrémistů z Čech, Moravy a Slezska tak na demonstraci přijíždějí esa balkánké nenávisti. Dělnická mládež doprovázená hošíky z Národní strany, či Národního odporu …“

Pane Hrebenáre, vy ikono demagogie, sprostoty a lhaní, uveďte jedinou postavu z kruhů, které tu tak barvitě a "zasvědceně" popisujete, která byla hostem či účastníkem našich demonstrací. Jediné jméno! Tímto svým ničím nepodloženým tvrzením jste hrubě poškodil dobrou pověst našeho občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, humanitární organizace, která pomáhá lidem na Kosovu a v Metochii. Žádám vás, lháři Hrebenáre, abyste se za své lži veřejně omluvil! Všude tam, kde jste svůj vylhaný pamflet uveřejnil.

Divím se redakci Czech Free Press, že tomuto proimperiálně tendenčnímu paskvilu pana Hrebenára, plnému dávno vyvrácené válečné propagandy NATO a lží, surově překrucujícímu skutečnosti, dala místo na svých stránkách. To by se v době, kdy tento server ještě vedla jeho zakladatelka, nikdy nemohlo stát.

Václav Dvořák - dokumentarista

předseda občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu

P.S.: originál skandálního blábolu J. Hrebenára vyšel na jeho serveru, který je podobných lží, neprav, překrucování a pitomostí plný. Proto se velmi divím redakci Czech Free Press, že přetiskli článek z takového pramene. Za zakladatelky serveru CFP Terezy Spancerové by se to stát nemohlo.

V.D.