Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 57 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




Visits today: 38
Visits total: 384405
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Kosovo a Metochie: brutální usurpace nerostného bohatství (2.díl) Email

Pátek, 2.srpna 2013 / Ivan Ninić



Dlouhý boj prištinské vlády za vytvoření suverénní moci a kontroly nad celým územím jižních srbské provincie Kosova a Metochie v sobě obsahuje i zvláštní geostrategickou složku. Je těžké přesně stanovit, jak velká je hodnota nerostného bohatství na jihu Srbska, ale různé odhady naznačují, že se jedná o mimořádné zásoby rudy, které se měří na stamiliardy euro. Proto ten, kdo kontroluje území Kosova a Metochie skutečně kontroluje i využívání surovin, bere zisk, ale také ve svých rukách drží klíče k dlouhodobé energetické bezpečnosti v této části Evropy a světa. Některé z událostí, které se odehrály v posledních dvou desetiletích na Kosovu potvrzují, že mezinárodní společenství, mezinárodní instituce a jednotlivci, kteří zastupovali či nadále zastupují tyto instituce,

velmi dobře vědí, jak důležité je Kosovo na mapě světových zásob nerostných surovin. Pro léta se veřejně licituje o částce a hodnotě nerostných surovin nacházejících se na Kosovu a Metochii, ale zatím se nikdy nestalo, aby se v Bělehradě na jednom místě sešli odborníci, kteří by uvedli své posouzení, které by se pak stalo důležitým prvkem státní politiky v bruselském procesu řešení statutu Kosova a Metochie (KosMet).

Téměř 60 procent všech nerostných zdrojů Republiky Srbsko se nalézá právě na Kosovu a Metochii a není divu, že média neustále píší o nerostných surovinách na Kosovu a Metochii (KaM), jejichž hodnota činí minimálně 1.000 miliard dolarů. Počátkem roku 2008 o hodnotě nerostného bohatství na KaM napsal bělehradský list „Ekonomist" [1] , ve kterém měl svůj skrytý vlastnický podíl i vysoký funkcionář srbské Demokratické strany a srbský vicepremiér Božidar Delić. Deník uvedl, že oddělením Kosova a Metochie od Srbska ztratila země nejméně 85.000.000.000 eur v hodnotě zásob hnědého uhlí a 50ti milionů tun zinku a olova, což představuje dalších asi osm miliard eur. "Tyto rezervy jsou pátými největšími na světě a představují asi 15 miliard tun hnědého uhlí, což je 75 procent z celkových rezerv Srbska. Bez těchto rezerv by země v polovině 21. století při stávajícím energetickém vývoji musela uhlí dovážet. [1] Podle tohoto bělehradského listu Srbsko nepočítá s prostředky ležícími na KaM při přípravě své roční energetické bilance a strategického rozvoje energetiky do roku 2015. I když v souladu s rezolucí RB OSN č.1244 patří všechny přírodní zdroje na Kosovu a Metochii Srbsku.

Na druhé straně ocenění odborníků Světové banky ukazuje, že nerostné bohatství na jihu Srbska je značně menší, přesněji okolo 13,5 miliardy eura. Tyto zásoby by se mohly využívat 200 let a stejní odborníci tvrdí, že zásoby lignitu představují 14,7 miliardy tun a jako takové zaujímají 5. místo na celé planetě. Celková hodnota 13,5 miliard eura mají rudy v dole Trepča (425.000 tun - zásoby zinku: 415.000 tun, stříbra: 800 tun, niklu: 185.000 tun, kobaltu: 6.500 tun, dalších 1.7 milionů tun bauxitu se nalézá v dole Grebnik u Gliny, a z bauxitu tohoto dolu se může vyrobit 425.000 tun hliníku.[2] Jinak, historie zabírání a pustošení rudného kombinátu „Trepča“ v srpnu 2000, kterou učinil UNMIK pod patronací svého tehdejšího šéfa Bernarda Kouchnera, nejlépe ilustruje aspiraci mezinárodního společenství vůči nerostnému bohatství Kosova a Metochie.[3]

Výsledky dlouhodobého průzkumu, který do roku 2000 prováděl Srbský geologický ústav,a které se týkají severní a východní části Kosova a Metochie, jsou impozantní. Jedná se o zásoby asi 34 milionů tun rud olova, zinku a stříbra, z nichž lze získat asi 1,5 milionu tun olova, 1,5 milionu tun zinku a 3.000 tun stříbra. Podle této studie je hnědé uhlí soustředěno do tří ložisek (Kosovského, Drenického a Metochijského), a pouze v Kosovské pánvi v uhelném dole Belaćevac a Dobro Selo bylo potvrzeno 3,5 miliard tun uhelných zásob lignitu různé kvalitního. Jeho potenciál "se odhaduje na více než sedm miliard tun. " Pokud jde o Drenickou pánev, nejsou v ní žádné aktivní doly, avšak Srbská geologická služba odhaduje, že obě ložiska (Srbičko a Glogovačko pole) mají zásoby 135 milionů tun. Pokud jde o Metochijskou uhelnou pánve, jsou v ní zjištěny zásoby asi 1,1 miliardy tun hnědého uhlí. [4]

Jinak je známo, že ještě na počátku devadesátých let bylo zjištěno, že ve všech třech pánvích je okolo 7,35 miliardy tun lignitu. "Podmínky pro rentabilní využití hnědého uhlí jsou více než na padesát let, a to i při výstavbě nových elektráren a jejich činnosti," uvádí se v jedné vědecké práci významných profesorů Bělehradské univerzity. [5]

Mezietnické spory na Kosovu a Metochii posloužily hlavně Albáncům a zástupcům mezinárodních institucí k zavedení kontroly nad bohatými přírodními zdroji jižní srbské provincie. V polovině roku 2008 bělehradský deník "Kurir" v několika pokračováních publikoval přepisy odposlechnutých rozhovorů srbské zpravodajské služby o Srbsku a regionu. [6] Údaje z těchto přepisů nikdo nepotvrdil, ale ani nepopřel. Tak v přepisu, který odkazuje na rozhovor bývalého generálního tajemníka NATO Javiera Solany a vrchního velitele aliance NATO generála Weslyho Clarka se zmiňuje téma privatizace, nebo lépe řečeno uchvácení srbských přírodních zdrojů na Kosovu a Metochii:

Javier Solana: A teď mi řekni, Wesley, jak to jde s privatizací podniků na ​​Kosovu? Kdo je tam z našich přátel?

Wesley Clark: My jsme dosadili odborníky, kteří mají hlavní slovo u prozatímní kosovské vlády. Předsedou komise je Fred Barlow, kterého znají jen ti z nejvyšších orgánů v Prištině. Politickým dirigentem je Madeleine (Albrightová), která spolu s Richardem (Holbrookem) kupuje všechno, co má na Kosovu hodnotu. Práce se tak rozběhly, že si často myslí, že se jednoho dne přestěhuji, abych žil v Prištině.

Deník Kurir uveřejnil i odposlechnuté rozhovory Clarka a Hashima Thaçiho, z kterých je patrné, že prištinská vláda při usurpaci srbských přírodních zdrojů má podporu vlivných politiků z Bělehradu.

Wesley Clark: Ničeho se nebojte ... A teď mi řekněte, co se děje s privatizací na Kosovu? Jak prozatímní vláda spolupracuje s Komisí pro privatizaci?

Hashim Thaçi: Myslím, že je to dobré, a to by určitě i oni potvrdili. Bělehrad nám dělá skutečný problém okolo majetku, ale někteří lidé z jejich vlády pochopili, co se děje.

Wesley Clark: To je dobře.

Hashim Thaci: Vlahović, Djelić, Dinkić plně pochopil tu naši činnost a s nimi nemáme žádné problémy. Dokonce nám párkrát vyšli vstříc.

Wesley Clark: Kosovské nerostné bohatství je velké a chytrá investice bude přínosná pro všechny. Především pro kosovské Albánce, ale i pro celý region. Naší prioritou je kontrolovat tyto zdroje a Bělehrad tu nebude dělat žádné překážky. Budeme i nadále naléhat na ty srbské síly, které mají vlažný přístup k otázce Kosova. Uvidíte, je to pouze otázka času.

Hashim Thaci: Obávám se, že naši lidé jsou netrpěliví. Dosud situaci kontrolujeme, ale nad vším se vznáší velký otazník.

I když se tyto přepisy údajných odposlechů objevily již v roce 2008, nyní více než kdy před tím vychází najevo, že srbské přírodní zdroje a nerostné bohatství Kosova a Metochie je hlavním tématem těch, kteří okupovali jižní srbskou provincii, ale i těch, kteří poskytují podporu secesionistům. Dnes aktivní účast na privatizaci, výzkumu a využívání srbských nerostných zdrojů na Kosovu jsou pod kontrolou týchž "hráčů", kterým mezinárodní společenství poskytlo mandát k prosazování mezinárodního práva v této oblasti. Jak vykonávali svůj mandát je nejlépe vidět v tom, že jejich jména jsou spojena se soukromými společnostmi aktivně působícími na Kosovu a Metochii. Tak v polovině roku 2012 kanadská společnost bývalého vrchního velitele NATO Wesleyho Clarka "Enviditi" požádala o povolení prozkoumat zásoby břidlic a surovin pro výrobu syntetického paliva z kosovského uhlí.[7] Licence mu byla udělena na žádost orgánů v Prištině. Záměrem je produkovat 100.000 barelů ropy denně. Ta by měla uspokojit potřeby Kosova v oblasti nafty a leteckého petroleje.

Kromě Clarka existují náznaky, že i první šéf mise OSN na Kosovu a Metochii, bývalý francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner soukromě podniká v jižní srbské provincie. Zatímco první velitel KFOR, britský generál Michael Jackson představil na Kosovu společnost "Core Management Group". [8], podnikáním na okupované části Srbské republiky se zabývá i bývalá americká ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová prostřednictvím své firmy "Albright Group". Poskytuje poradenství jednomu z předních kosovských mobilních operátorů "Ipko Net." Albrightová projevila zájem o účast v tendru na odkoupení 75%ního podílu Pošty a Telecomu Kosova, ale podle prištinského deníku "Zeri" údajně odstoupila "ze závodu". [9]

V obleku podnikatele je dnes i bývalý zástupce vedoucího mise UNMIK Steven Schook, který se stal poradcem politické strany Ramushe Haradinaje. Jeho kolega Jock Covey, který je vyšším manažerem firmy Bechtel, která na Kosovu a Metochii a v Albánii staví dálnice. Americká nadnárodní korporace pro vyhledávání nerostného bohatství „Avrupa Minerals“ nedávno „s potěšením oznámila“ , že začne vrtat v Kosovské Kamenici v blízkosti Gnjilane. Tatáž společnost v únoru roku 2010 začala s průzkumem čtyř nalezišť stříbra, olova a zinku v okolí Kosovské Mitrovice a sdělila, že je to „nejproduktivnější evropský region pro olovo a zinek.“[11] Za společností "Avrupa Minerals" podle newyorského ekonomického časopisu "The Wall Street Journal " stojí George Soros, který byl již pětkrát na Kosovu a Metochii a to ve společnosti miliardáře Sahita Muje, se kterým plánujeme využití kosmetského lignitu. Jeho hodnota se odhaduje na více než 300 miliard dolarů. [12] The New York Daily napsal, že společnost uvedená na Kosovu, kromě uhlí exploatuje i olovo, chrom, zinek, zlato, stříbro, měď, nikl a další zdroje.

Je neuvěřitelné, že vláda v Bělehradě, před mezinárodními institucemi a zprostředkovateli z Bruselu, vůbec nezahájila žádná jednání o problematice nelegálního využívání minerálních zdrojů na srbském území Kosova a Metochie. Tato otázka dosud nebyla na pořadu jednání tzv. technického dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, a až se dialog otevřete, bude zklamáním sledovat, jak sebevědomě a odvážně albánská strana umístila na seznam, co není její. Nejhorší ze všeho bude, pokud Bělehrad mlčky, respektive pod nátlakem vzdá boj o nerostné zdroje své země.

Zdroj: http://facebookreporter.org/%D0%B8%D0%B2%D0%B0%D0%BD-%D0%BD%D0%B8%D0%BD%D0%B8%D1%9B-%D0%BA%D0%BE%D1%81%D0%BE%D0%B2%D0%BE-%D0%B8-%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%BE%D1%85%D0%B8%D1%98%D0%B0-%D0%B1%D1%80%D1%83%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BD%D0%B0-2/ překlad VD