Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 83 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




Visits today: 113
Visits total: 428050
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Kosovo: IFIMES předpovídá tektonické změny na politické scéně Email

Středa 8. června 2017 / vm a vd



Mezinárodní institut pro blízkovýchodní a balkánská studia (IFIMES) z Lublaně (Slovinsko) provádí pravidelné analýzy dění na Blízkém východě i na Balkáně. Ohledně kosovských parlamentních voleb, které se uskuteční 11. června 2017, IFIMES vypracoval rozbor aktuální politické situace. Přinášíme nejdůležitější a nejzajímavější části analýzy "Kosovo: předpověď tektonických změn na politické scéně".

Na Kosovu se uskuteční třetí (předčasné) parlamentní volby od vyhlášení nezávislosti 17. února roku 2008.

Nedůvěra vládě byla vyslovena 10. května 2017. Nebylo to překvapení, protože po celou dobu existovaly třenice mezi dvěma hlavními koaličními partnery - Demokratickým svazem Kosova (LDK) premiéra Isi Mustafy a Demokratickou stranou Kosova (PDK) Kadriho Veseliho. Třetím koaličním partnerem byla Srbská listina (SL) a ostatní menšinové komunity na Kosovu.

Kosovský parlament čítá 120 členů, z toho je 20 míst vyčleněno pro příslušníky menšinových komunit. Zástupci srbské komunity disponují 10 mandáty, bosňáci třemi, turecká manšina dvěma, Romové (RAE komunity) čtyřmi a Goranci jedním mandátem. Srbové, jako nejpočetnější menšinová komunita, jdou k volbám se šesti volebními listinami.

Kdyby ve volbách nastoupili s jednotnou kandidátkou, mohli by získat více mandátů. Zastánci jednotné srbské kandidátky disponují pádným argumentem, že by tímto způsobem mohli dosáhnout většího počtu křesel. Avšak, smyslem demokracie je politický pluralismus, respektive možnost prezentace odlišných politických programů. Po podepsání bruselských dohod mezi oficiálním Bělehradem a Prištinou v dubnu roku 2013 se srbská komunita dostala pod patronát oficiálního Bělehradu, což ve velké míře zkomplikovalo postavení srbské komunity na Kosovu, když postupovala dle pokynů z Bělehradu.

V nadcházejících volbách volebním právem disponuje 1,8 milionů kosovských voličů rozdělených do 38 okrsků.

Kosovo je jednou ze zemí regionu (společně s Makedonií), které mají problémy s voličským seznamy. Nebyly profiltrován a jsou nevěrohodné, už z toho důvodu, že je nelogické, aby ve státě se zhruba dvěma miliony obyvatel existovalo 1,8 milionu voličů.

V nadcházejících volbách budou hlasovat i občané Kosova žijící mimo jeho území. Této skupině dosud dominovali Srbové, většinou žijící v Srbsku. Tentokrát bude však občanům Kosova žijícím v zahraničí umožněno hlasování prostřednictvím pošty, a to tak, že si z oficiálních webových stránek Ústřední volební komise (ÚVK) vytisknou hlasovací lístek a tento vyplněný spolu s dokladem totožnosti pošlou na adresu ÚVK. Tak je ponechán prostor pro různé manipulace a zneužití. Navíc Mise OBSE nepošle pozorovatele na kontrolu průběhu voleb, jelikož doba mezi vypsáním a konáním voleb je velice krátká.


MISE ZVLÁŠTNÍHO SOUDU PRO VÁLEČNÉ ZLOČINY?




Kosovský parlament v dubnu 2014 přijal návrh zákona o ratifikaci mezinárodní smlouvy mezi Kosovem a EU o misi EU pro vládu práva (viz budování právního státu) EULEX, která předpokládá vytvoření Zvláštního soudu a prokuratury pro válečné zločiny. Ty by měly zpracovat údaje uvedené ve výsledcích vyšetřování Rady Evropy (COE) o obchodu lidskými orgány na Kosovu (viz zpráva Dicka Martyho).

Ale Zvláštní soud a prokuratura stále nebyly ustaveny. Zvláštní soud by měl vyřešit vážné údaje uvedené ve zprávě Rady Evropy z roku 2010 a vykonat procesy s pachateli válečných zločinů na Kosovu, což se nejvíce týká někdejších velitelů Osvobozenecké armády Kosova (UČK).

Dle hodnocení analytiků, Zvláštní soud pro válečné zločiny byl založen kvůli vykonání procesů s částí válečných vůdců UČK. Ti ale vykonávají nejvyšší funkce v kosovských institucích. I když Kosovo má vlastní legislativu, i když existuje Mezinárodní tribunál pro zločiny spáchané na území bývalé Jugoslávie se sídlem v Haagu (ICTY), i když existuje Mise EULEX, dosud největší mise pro zavedení právního státu, je očividné, že všechny tyto instituce nesplnily své základní úkoly.



Bez vyřazení válečných vůdců z politického a veřejného života není možné dosáhnout nezbytného pokroku na Kosovu. Nebude-li soudním procesem stanovena objektivní pravda, není možné dosáhnout spravedlnosti a usmíření. Po podepsání bruselské dohody bylo plánem vedoucích zemí světa eliminovat z politické scény Kosova většinu aktuálních vůdců, mezi nimi i současného prezidenta Kosova Hašima Tačiho. Slovinští analytici z IFIMES konstatují, že po odchodu Nikoly Grujevského (VMRO-DPMNE) od moci v Makedonii, je i odchod Tačiho čím dál jistější.

IFIMES dále konstatuje, že pro katastrofálního stav kosovské justice nelze stíhat pachatele válečných zločinů, členy organizovaného zločinu a pachatele korupce. Jádrem kosovského zločinu je agentura pro privatizaci, oblast veřejných soutěží, veřejných podniků, celní správy... Počátky kosovského zločinu sahají do doby exilové vlády.


ZNEUŽITÍ VOLEBNÍ KAMPANĚ


Volební kampaň bude trvat pouze 10 dní. Nynější kosovská vláda (LDK-PDK) zneužívá volební kampaň, neboť vlastní kampaň zahájila již před oficiálním začátkem. Kosovské zákony totiž nestanoví sankce pro zneužití volební kampaně. Užívání veřejných prostředků na volební kampaň a (zne)užívání médií fungujících pod kontrolou vlády či politických stran, jsou v kosovské politice všední záležitostí. Bude-li kampaň vedena férově a poctivě záleží ve velké míře na chování médií.

K minulým parlamentním volbám v roce 2014 Hašim Tači uvedl, že prostřednictvím fondu zaměstnání v hodnotě 1,5 miliardy eur otevře 200.000 nových pracovních míst. Předseda Demokratického svazu Kosova (LDK) Isa Mustafa slíbil, že jen do zemědělství investuje 1,2 miliardy eur a tím otevře 120.000 nových pracovních míst. Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) Ramuše Haradinaje také slíbila 200.000 pracovních míst.


Toto všechno byly falešné předvolební sliby. Místo toho došlo k dalšímu masovému útěku občanů Kosova do západní Evropy. Dle odhadů ekonomických odborníků je otevření 200.000 nových pracovních míst na Kosovu neuskutečnitelné při současné struktuře hospodářství. Aby došlo k otevření takového počtu pracovních míst, je nutné, aby kosovské hospodářství zaznamenalo nejméně 20% roční růst.


V době vyhlášení nezávislosti Kosova roku 2008 dosahovala míra nezaměstnanosti 43%, zatímco v několika uplynulých letech došlo k snížení nezaměstnanosti především z důvodů stěhování práceschopných obyvatel do zahraničí, tedy nikoli díky hospodářské politice kosovské vlády. Politika kosovské vlády, která se měla zaměřit na tvorbu nových pracovních míst se ukázala jako chybná, jelikož nelze otevírat nová pracovní místa subvencemi a veřejnými penězi.

IFIMES dále konstatuje, že se souřasné vládě nepodařilo v posledních čtyřech letech vyřešit žádnou pro Kosovo klíčovou otázku. Přitom otevřela tři důležitá témata: řešení demarkační dohody o kosovsko-černohorských státních hranicích, utvoření Spolku Srbských obcí (SSO) a založení Armády Kosova.


KOSOVO LÍDREM V ZLOČINU A KORUPCI


Zpráva IFIMES dále pokračuje: kosovské orgány dosud dosahovaly zanedbatelných úspěchů v boji s korupcí a organizovaným zločinem.



Dle hodnocení Freedom House pro rok 2016 na základě průzkumu provedeného v 197 zemích a územích, se Kosovo nachází na 96. místě na indexu mediálních svobod. Před Kosovem se nachází Slovinsko na 33. místě, Srbsko na 74. Chorvatsko na 76., Černá Hora 84., zatímco Bosna a Hercegovina je 103. a Makedonie 139. (Údaj: Freedom House 2017 - https://freedomhouse.org/report/freedom-world/freedom-world-2017).

IFIMES nabádá, že je potřeba zahájit silné monitorování médií na Kosovu v průběhu volební kampaně a učinit sankční opatření trestající média informující o volební kampani zaujatě a upřednostňující jednotlivé politické subjekty. Přitom prakticky za každým sdělovacím prostředkem na Kosovu, přímo či nepřímo, stojí některá z politických stran.


Organizovaný zločin a korupce představují velkou hrozbu kosovské společnosti a státu a dle hodnocení míra zločinu a korupce na Kosovu začíná ohrožovat i samotnou existenci tohoto státního útvaru. Dle hodnocení Transparency International pro rok 2016 je Kosovo na 95. místě dle míry korupce, společně s Argentinou, Beninem, Salvadorem a Srí Lankou (Údaj: Transparency International Corruption Perceptions Index 2016 - https://www.transparency.org/news/feature/corruption_perceptions_index_2016).

Dle hodnocení analytiků IFIMES je Kosovo svého druhu rájem pro zločince kvůli slabé činnosti státních institucí a silným vazbám mezi politickými a zločineckými strukturami. Ilustrací může být případ Nasera Kelmendiho, proti němuž je v Prištině veden soudní proces pro obvinění z vraždy. Kelmendi je jedním z vedoucích drogových dealerů v Evropě a nachází se na americké "černé listině". Případ Kelmendi rozkrývá četné kriminální vazby v regionu, v Prištině, Bělehradě, Banja Luce, zvláště pak v Podgorici a Sarajevu.

Případ Kelmendi by mohl mít největší odezvu v Sarajevu a v celé Bosně a Hercegovině (BiH), protože je přínosný pro rozkrývání jeho vazeb a spolupráce s jednotlivými politiky v Sarajevu a může mít rozhodující vliv na příští parlamentní volby a volby předsednictva BiH v roce 2018.


SEBEURČENÍ SAMO PROTI VŠEM


Nadcházející parlamentní volby na Kosovu jsou ve znamení koalic a tří hlavních politických soupeřů Demokratické strany Kosova (PDK) Kardiho Veseliho (fakticky Hašima Tačiho), Demokratického svazu Kosova (LDK) Isi Mustafy a Hnutí Sebeurčení ´Vetëvendosje´ (LVV) neformálního lídra Albina Kurtiho.



LDK je v koalici s Aliancí pro nové Kosovo (ARK) Bedžeta Pacolliho a stranou "Alternativa" Ilira Dedy, zatímco PDK je v koalici s Aliancí pro budoucnost Kosova (AAK) Ramuše Haradinaje a stranou "Nisma" Fatmira Limaje. Jde o nezásadové koalice již na politické scéně vyzkoušené, protože všichni utvářeli koalice se všemi, kromě hnutí Sebeurčení (LVV), které však dosud nebylo u moci.

LVV v minulých komunálních volbách zvítězilo v hlavním městě Kosova Prištině a získalo post starosty pro Špenda Ahmetiho, který úspěšně vedl místní společenství navzdory četným obstrukcím ze strany Ústřední Vlády Kosova, respektive LDK a PDK.

IFIMES uvádí, že průzkumy veřejného mínění provedené na Kosovu poukazují na to, že politický boj v nadcházejících volbách bude veden mezi hnutím Sebeurčení a koalicemi vedenými LDK a PDK. Minimální rozdíly v předvolebních anketách předpovídají těsný rozdíl mezi třemi uvedenými politickými subjekty.

S ohledem na těsný rozdíl mezi třemi klíčovými politickými aktéry, za situace kdy počet nerozhodnutých voličů je stále vysoký a představuje kolem 30%, lze očekávat, že hlasy nerozhodnutých voličů a voličů ze zahraničí budou mít zásadní podíl na tom, kdo dostane mandát vést Kosovo v příštích čtyřech letech.

Nerozhodnutí voliči se domnívají, že pokud si Demokratická strana Kosova (PDK) Hašima Tačiho přeje zajistit volební vítězství, bude se muset uchýlit ke klientelismu a vlastní stranické síti, kterou si vytvořila zaměstnáváním svých stranických aktivistů ve státní správě, policii, bezpečnostních sborech, poště, letišti a v dalších veřejných podnicích a institucích.



Nerozhodnutí voliči jsou toho názoru, že je potřeba potrestat aktuální vládu (LDK-PDK), což může vést k tektonickým poruchám na kosovské politické scéně a příchodu k moci LVV a jejího neformálního vůdce Albina Kurtiho. Většina nerozhodnutých voličů sdílí názor, že jeho čas teprve přichází, protože lidé vedoucí LVV mají image nezkorumpovaných a zásadových vůdců. Taková situace může vést k úplné eliminaci prezidenta Kosova Tačiho. Ten právě z toho důvodu zformoval koalici s Ramušem Haradinajem (AAK) a Fatmirem Limajem (Nisma), svými největšími politickými oponenty, aby zachránil, co se zachránit dá. Tím ale ukazuje, že mu jde jen o setrvání u moci. IFIMES očekává, že voliči potrestají tuto nezásadovou koalici, zatíženou četnými dluhy, která již dostala příležitost ukázat, co pro Kosovo může udělat. Kromě četných prázdných slibů se Kosovo pod vedením Tačiho každým dnem stále víc a víc propadá.

Analytici IFIMES se domnívají, že země potřebuje nové politické vedení, nezatížené dluhy z minulosti, a že změna v čele kosovské vlády by byla „zdravá a motivující pro mladou kosovskou demokracii“. PDK, LDK a AAK jsou zatíženy špatným vedením Kosova v uplynulých obdobích, dále zločinem, korupcí, nepotismem, válečnými zločiny, likvidacemi oponentů a svědků, nevyjasněnými vraždami, u kterých je podezření na politické motivy.


IFIMES tvrdí, že příchod hnutí Sebeurčení k moci „může představovat pozitivní stránku, protože Kosovo je na rozcestí svého druhu, a před předpovědí tektonických změn na politické scéně“. V současné době byl zastaven proces mezinárodního uznávání Kosova, „což ohrožuje i jeho samotnou existenci“.

Proto by budoucí úspěch hnutí Sebeurčení neměl nikoho překvapit.

Dle hodnocení analytiků na Kosovu, očekává se, že dialog mezi Bělehradem a Prištinou ukončí dnešní srbský prezident Aleksandar Vučić a na kosovsko-albánské straně Albin Kurti (LVV).

Srbská pokroková strana (SNS) a její lídr Aleksandar Vučić dodatečně zkorigovali svou politiku, a IFIMES tvrdí, že ji „budou muset ještě korigovat“. Podobné se stane i s hnutím Sebeurčení, které se stává klíčovým faktorem na kosovské politické scéně.

Tak bude otázka utvoření Společenství Srbských obcí (SSO), demarkace hranic Kosova a Černé Hory a založení kosovské armády dle všeho řešena najednou. Přitom budou mít, podle analytiků IFIMESu, klíčovou roli představitelé menšinových komunit.


ZRUŠIT VÍZOVOU POVINNOST PRO OBČANY KOSOVA


EU trestá občany Kosova, jediné země v regionu, pro kterou stále platí vízová povinnost pro státy EU (stejně jako pro Bosnu a Hercegovinu). Je neuvěřitelné, že podmínkou EU pro zrušení vízové povinnosti je ratifikace demarkační dohody s Černou Horou.

Pokud jde o status Kosova, je zde střet dvou ústavních konceptů. Prvního, podle kterého je Kosovo (a Metochije) součástí Srbska. A druhého, podle kterého je Kosovo nezávislou a suverénní zemí. Tento střet dvou konceptů bude muset být vyřešen.

Klíčovými problémy kosovské společnosti jsou i nadále korupce, klientelismus a privatizace. Korupce je úzce spjata se stranickým aktivismem, nepotismem, s vládnoucími stranami PDK a LDK, které zneužily svého postavení při výkonu moci pro uskutečnění zisku respektive k dominaci stranických struktur při zaměstnávání ve státní správě a ostatním veřejných institucích.


Jedním z hlavních kritérií pro zaměstnávání je stranická legitimace vládnoucí strany, je to dokonce i kritérium pro zápis na vysoké školy anebo pro skládání zkoušek. Přitom, často dochází ke zneužívání míst rezervovaných menšinovým komunitám, a to tak že se jednotlivci z většinového národa (Albánci) představují jako příslušníci určité národnostní menšiny (např. Bosňáci) a zabírají místa pro ně rezervována.

Rovněž pokusy jednotlivých menšinových listin (SDA) formovat se jako mnohonárodnostní představují pokus zneužití volební legislativy a pozitivní diskriminace, aby prostřednictvím menšinových listin došlo ke zvolení představitelů vedoucích stran většinového národa místo představitelů menšin. Kosovský volební zákon předpokládá, že kandidátní listiny menšin slouží ke zvolení představitelů menšin do kosovského parlamentu a je potřeba zamezit takovému zneužívání respektive manipulacím.

Co se týká hospodářství, konstatuje IFIMES, že většina nerozhodnutých voličů je toho názoru, že privatizace byla chybná, a že se vyvinula v prostředek pro osobní obohacení. V některých případech nebyla privatizace potřeba, někdy byla provedena velmi neprůhledným, podezřelým a chybným způsobem.

Respondenti průzkumu provedeného na Kosovu jsou též toho názoru, že právní stát je nefunkční, neexistuje spravedlnost, nejsou tresty, nefungují soudy, což ochromuje stát, a občané stále méně důvěřují státním institucím.

Jakou vládu Kosovo dostane 11. června 2017, rozhodnou občané Kosova, stále však zůstává dojem, že Kosovo potřebuje zásadní změny a nový začátek.



Mezinárodní institut IFIMES se domnívá, že pro občany Kosova je důležité, aby nová vláda zajistila zrušení vízové povinnosti pro všechny státy EU a aby se začala vážně zabývat nahromaděnými problémy mladé populace, nejmladší v Evropě. Je potřeba zajistit efektivitu institucí právního státu při potlačování zločinu a korupce, protože efektivní právní systém představuje základ pro budoucí rozvoj Kosova.

Velmi důležitá je i integrace Kosova prostřednictvím regionální spolupráce, i ustavení a rozvoj dobrých sousedských vztahů.

Stálou prioritou nové kosovské vlády by měly být respekt k lidským právům a pozitivní diskriminace menšinových komunit. Nebude-li vyřešen problém obrovské nezaměstnanosti, Kosovo bude stále méně atraktivní pro život a v důsledku toho lze očekávat další vlnu masového stěhování, zvláště mladých lidí, do zemí EU. „Je potřeba zajistit pevný mechanismus dohledu nad pokračováním procesu privatizace, který musí vycházet ze systému“ - tvrdí autoři zprávy slovinského IFIMES. Skrze činnost Zvláštní prokuratury a soudu pro válečné zločiny se bude vyvíjet proces eliminace válečných vůdců z politického a veřejného života, což uvolní vztahy na Kosovu.

I když aktuální kosovská vláda (LDK-PDK) ambiciózně ohlašovala nová mezinárodní uznání Kosova, dosáhla skromných výsledků. A zpráva IFIMESu končí konstatováním, že „Kosovo stojí před předpovědí tektonických změn na politické scéně, které mohou zajistit lepší budoucnost všem jeho občanům.“

Političtí analytici v okolních zemích jsou však k situaci na Kosovu o hodně skeptičtější.


Zdroj