Jak jste vnímala Jugoslávii před jejím rozpadem? Co bylo na tomto společenství obdivuhodné? A co tak obdivuhodné nebylo? 

Každé společenství má své dobré i špatné stránky. Nejsem schopna celkově posuzovat tak složité společenství, jakým byla bývalá Jugoslávie.

Ze své osobní zkušenosti vím, že obdivuhodné nebylo, že v době Titova života byla Jugoslávie osobní diktaturou. Tito neřídil všechno, ale ve sporných případech měl právo činit konečná rozhodnutí. Nejtvrdší represe se týkaly komunistů loajálních k Sovětskému svazu po Titově roztržce se Stalinem v roce 1948. Represe však není tím jediným, co je špatné na diktatuře, na systému, který podporuje pokrytectví a nedostatečně postihuje nekalé nebo nemoudré jednání. Bez ohledu na nedemokratický režim bylo nicméně vždy snadné v Jugoslávii nalézt kritické intelektuály, kteří mysleli samostatně a říkali, co si myslí.

V boji se zde střetla srbská armáda (25 000 mužů) pod vedením kníže Lazara s tureckou armádou (40 000 mužů) pod vedením sultána Murata I.

Na straně knížete Lazara bojovali i pravoslavní Albánci a podle některých pramenů i čeští žoldnéři, na straně tureckých Osmanů žoldnéři z italského Janova. V bitvě Srbové bojovali proti ohromné přesile tureckých bojovníků a třebaže Srbové tuto bitvu fakticky prohráli, utrpěli Turci na své straně obrovské ztráty.