Děkujeme všem dárcům za finanční prostředky proobčany vytopených srbskýchměst Obrenovac a Krupanj.Bylo vybráno přes 27 000 Kč. Za ně jsme pořídili polštáře a přikrývkypro nejchudší z vyplavených.Děkujeme i za dar školních brašen.Zde si můžete prohlédnout fotoz předávní vašich darů. Ještě jednou díky za vaši štědrost.
Имамо 667 гостију на мрежи
DOPORUČENÉ KNIHY
Alexander DORIN
SREBRENICA
Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.
Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.
Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.
Historie
Ana Filimonova: Srbové na Kosovu a Metochii
There are no translations available.
Pondělí, 27. května 2013
Ani demokracie, ani práva
V prvním bodě požadavků, které zazněly na velkém protestním mítinku „Zůstáváme v Srbsku“ proti dohodě Bělehradu a Prištiny, který se uskutečnil 10. května (v Bělehradě) symbolicky ve 12.44 (jako připomenutí platné Rezoluce 1244 RB OSN), se požaduje, aby se Ústavní soud urychleně, nejpozději do třiceti dnů, vyjádřil k dohodě z Bruselu a ke všem dohodám, které uzavřela tato a předchozí vláda, a které zasahují do
Vraní soud: osobní vzpomínky na Kosovo z let 1999-2009
There are no translations available.
Pátek, 16. března 2012 / Mary Walshová
Během mých let práce v Kosovu jsem často přemýšlela o příbězích, které mi vyprávěl můj otec o svém mládí v hrabství Kerry v jihozápadním Irsku. Vyrůstal poblíž Dingle a strávil mnoho času v pohoří Kerry, kde měl příležitost pozorovat celou řadu přírodních jevů, včetně jednoho „vraního soudu“.
Jde o neobvyklý úkaz, který je zřídkakdy k vidění, ale často se o něm zmiňuje středověká literatura. Velké shromáždéní vran obklopí jednou nešťastnou obět, která je „obviněna“. Tohoto ptáka oddělí a sednou si na větve okolo něj, čechrají si peří
a každá přijímá cosi jako zvláštní roli: od žalobce a soudce až po řadového soudního sluhu.
Po jistou dobu se velmi kráká. Vrány horečnatě budují případ. Obviněný je vždy shledán vinným a odnese si následky. Zbytek skupiny se snese na oběť a uklove ji k smrti. Po „procesu“, výkonu trestu vraní vraždy (ano, tím podstatným jménem je „vražda“) odlétají a ponechávají zbité tělo obviněného shnít.
V tento
den začalo před 207 lety období v dějinách známé jako
srbská revoluce, čímž vyvrcholil srbský odboj za konečné
osvobození od turecké nadvlády. V roce 1835 byla téhož dne
v tehdejším srbském knížectví vyhlášena první srbská
ústava, která je dle náboženského svátku „Sretenje Gospodnje“
nazývána také Sretenjská ústava. 15. únor je proto kvůli
významu těchto událostí pro srbský stát oslavován jako Den
státnosti Srbska.
Jak jste vnímala Jugoslávii
před
jejím rozpadem? Co bylo na tomto společenství obdivuhodné? A co tak
obdivuhodné
nebylo?
Každé společenství má své
dobré i
špatné stránky. Nejsem schopna celkově posuzovat tak složité
společenství,
jakým byla bývalá Jugoslávie.
Ze své osobní zkušenosti vím,
že
obdivuhodné nebylo, že v době Titova života byla Jugoslávie osobní
diktaturou. Tito neřídil všechno, ale ve sporných případech měl právo
činit
konečná rozhodnutí. Nejtvrdší represe se týkaly komunistů loajálních k
Sovětskému svazu po Titově roztržce se Stalinem v roce 1948. Represe
však
není tím jediným, co je špatné na diktatuře, na systému, který podporuje
pokrytectví a nedostatečně postihuje nekalé nebo nemoudré jednání. Bez
ohledu
na nedemokratický režim bylo nicméně vždy snadné v Jugoslávii nalézt
kritické intelektuály, kteří mysleli samostatně a říkali, co si myslí.
Historické území bitvy na
Kosově poli, která byla svedena 28.června 1389, se nachází cca 5 km severně od Prištiny.
V boji se zde střetla srbská
armáda (25 000 mužů) pod vedením kníže Lazara s tureckou armádou (40 000 mužů)
pod vedením sultána Murata I.
Na straně knížete Lazara bojovali i pravoslavní
Albánci a podle některých pramenů i čeští žoldnéři, na straně tureckých Osmanů
žoldnéři z italského Janova. V bitvě Srbové bojovali proti ohromné přesile
tureckých bojovníků a třebaže Srbové tuto bitvu fakticky prohráli, utrpěli
Turci na své straně obrovské ztráty.