Pět faktů o Kosovu, o nichž vám média hlavího proudu lžou Tisk

Pondělí, 20. března 2017 / messin



Fakt první: Kosovo není žádným starověkým albánským územím

Vlastní název pochází ze srbského slova „Kos“, což označuje černého ptáka Kosa černého. Albánský název „Kosova“ neznamená vůbec nic.

Kosovo bylo srdcem starověkého srbského státu a místem bitvy z roku 1389, ve které zemřeli srbský princ i osmanský sultán a která přes nerozhodný výsledek umožnila na téměř 70 let tureckou expanzi na Balkán.

Etničtí Albánci sem byli usazováni Osmany po celé století a toto většinou probíhalo v důsledku pogromů a pronásledování Srbů – které začalo pod osmanskou nadvládou, aby pokračovalo během rakousko-uherské okupace za první světové války a dále za okupace německo/italské během druhé světové války.

Až do roku 1945 Kosovo nikdy nebylo žádným politickým subjektem. Tehdy komunistický režim vytvořil po rekonstrukci Jugoslávie, okupované zeměmi Osy (se kterými Albánci velmi spolupracovali) – „autonomní oblast Kosovo a Metochije“ – přičemž řecké slovo "metochija" označuje církevní půdu či území

Komunisté také zakázali Srbům vyhnaným z Kosova během druhé světové války návrat, čímž zabetonovali jeho albánskou většinu, která dále rostla díky přílivu nelegálních přistěhovalců z Albánie Envera Hodži a etnickým čištěním ne-Albánců od okupace NATO v roce 1999.

(Poznámka redakce Kosovoonline: Původ Albánců je v kraji kolem Baltského moře, jsou jazykově příbuzní s pobaltskými národy a na Balkán přišli asi ve stejném období jako Slované s malým zdržením na území Thráků, od kterých přijali některá slova. - V.D.)


Fakt druhý: Operace Allied Force, bombardovací kampaň NATO z roku 1999, nebyla legitimní humanitární intervencí schválenou OSN


Byla to útočná válka, v rozporu jak se smlouvou NATO, tak s chartou OSN. Na rozdíl od toho, co dnes tvrdí příběh hlavního mediálního proudu, nebylo důvodem pro válku NATO „srbské porušování lidských práv“ vůči Albáncům. Ne, bombardování začalo jako způsob donutit Srbsko přijmout ultimátum vydané na francouzském zámku v Rambouillet, ve kterém NATO požadovalo tříletou okupaci provincie a aliancí NATO organizované referendum, které by mohlo dát etnickým Albáncům nezávislost.

Bylo to právě v Rambouillet, kde USA jednaly v zastoupení „Kosovské osvobozenecké armády“, separatistické skupiny, kterou přitom předtím označovaly za teroristickou. Jako součást své teroristické kampaně za oddělení Kosova od Srbska UČK prováděla vraždy, atentáty, vydírání, mučení, obchod s drogami, zbraněmi, bílým masem a dokonce i s lidskými orgány.


Fakt třetí: Srbsko během války v roce 1999 nezabilo 10.000 albánských civilistů


Tento údaj je založen pouze na tvrzení ze strany NATO, zcela nepodloženém žádnými fakty – stejně jako údaj „až 100.000 mužů“ o kterém NATO propagandisticky spekulovalo během samotné války. Západní média toto tvrzení stále opakují, jako opakovala tvrzení o 300.000 mrtvých v Bosně, což bylo později revidováno na necelých 100.000.


Fakt čtvrtý: Srbským plánem nebylo deportovat milion etnických Albánců


Takzvaná „Operace podkova“ byla vymyšlena německou a bulharskou tajnou službou k poskytnutí ospravedlnění nelegální a nelegitimní válce NATO (pohleďte na fakt druhý), což vystihuje i použití chorvatského slova podkova. I když existoval masový exodus Albánců do Albánie, Makedonie a Černé Hory (neobvykle, protože byly součástí Jugoslávie stejně jako Srbsko), některé důkazy naznačují, že mohl být pod taktovkou NATO a UČK.


Fakt pátý: Kosovská nezávislost není legální ani legitimní


Rezoluce OSN 1244, která autorizovala mírovou misi vedenou NATO po příměří z června 1999, znovu potvrdila status Kosova jako součást Svazové republiky Jugoslávie. To legálně zůstalo srbskou provincií, jejíž celistvost byla nedotknutelná na základě stejných důvodů, jako byly Slovinsku, Chorvatsku, Bosně, Makedonii (a později Černé Hoře) uznány jejich komunisty nakreslené hranice, když se předchůdce EU s USA v roce 1992 rozhodli prohlásit Jugoslávii za neexistující.

V únoru 2008 vyhlásila prozatímní správa Kosova, založená místodržícím OSN a okupací NATO, samostatnost – na základě plánu zamítnutého Radou bezpečnosti OSN, nejvyšším arbitrem rezoluce 1244.

Mezinárodní soudní dvůr později znásilnil logiku a jazyk, aby rozhodl, že mezinárodní právo neříká nic o náhodných lidech dělajících takováto rozhodnutí – ale tohle nebyli žádní náhodní lidé. Evidentní legitimita se opírala o mandát OSN, který jejich vyhlášení porušilo.

Americký prezident Barack Obama v březnu 2014 lhal, že bylo k této otázce mezinárodně uznané a kontrolované referendum. Nebylo. Tohle Obama tvrdil, i když se ho žádné mainstreamové médium kvůli tomu nikdy neptalo.

- - -


Překlad Messin

Zdroj a Zdroj