Neděle, 25. března 2018

Přátelé, děkujeme za podporu, kterou jste vyjádřili svojí účastí na včerejším pietním aktu za oběti barbarské bombardovací agerese NATO proti Jugoslávii resp. Srbsku.

Čtvrtek, 22. února 2018 / Messin

Ministr zahraničí Srbska Ivica Dačič se v Bělehradě setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. V souvislosti s Thaciho prohlášením, že by se Srbsko po ruském uznání Kosova vzdalo „falešné mytologie“, dnes Lavrov důrazně odmítl, že by Moskva mohla změnit svůj negativní postoj k nezávislosti Kosova. Dačič na tiskovce uvedl, že největší hrozbou pro region je rétorika o „Velké Albánii.“

Úterý, 20. února 2018

Evropská komise v pondělí vyzvala předsedu albánské vlády Ediho Ramu, aby se zdržel jakéhokoli zasahování do vztahů mezi Kosovem a Srbskem. Místo toho by se měl podle unijní mluvčí soustředit na realizaci reforem nezbytných pro integraci Albánie do EU.

PETICE

Výzva vládě České republiky

My, níže podepsaní, žádáme vládu České republiky, aby vzala zpět (odvolala) uznání tzv. Republiky Kosovo. Uznání samozvaného státu kosovských Albánců, ke kterému došlo v květnu 2008, bylo ze strany tehdejší české vlády hrubým porušením mezinárodního práva. Tímto jednáním tehdejší vláda České republiky ignorovala doporučení Sněmovny ČR a bezprecedentně porušila platné mezinárodní dohody a své mezinárodní závazky, jako jsou Charta OSN, Závěrečná ujednání z Helsinek z roku 1975, Kumanovskou smlouvu mezi státy NATO a Jugoslávií z června 1999 a rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Ze znění výše zmíněných dokumentů a mezinárodních úmluv je zřejmé, že jihosrbská provincie Kosovo a Metochija, na jejímž území vyhlásili předáci kosovsko-albánské menšiny samozvaný stát, je stále nedílnou součástí Republiky Srbsko. Proto žádáme, aby dnešní česká vláda napravila hanebnost tehdejší Topolánkovy vlády, která nás zařadila mezi státy, nastolující ve vztazích států zákony džungle, což je pro nás, české občany, naprosto neakceptovatelné.

Přátelé Srbů na Kosovu, z.s.

Nezávislá média, z.s.

Geopolitikon, z.s.

Za petiční výbor:

Jaroslav Foldyna - poslanec Sněmovny Parlamentu ČR

Jan Kavan - bývalý ministr zahraničních věcí ČR a bývalý předseda Valného shromáždění OSN

Václav Dvořák - dokumentarista, předseda zapsaného spolku Přátelé Srbů na Kosovu

Vyplněné podpisové archy prosím posílejte na adresu:

(vzor podpisového archu ke stažení):

Neděle, 18.února 2018 / Mirko Radušević

Georgi Kamov, bulharský konzultant v oblasti ekonomie, politiky a také autor se nedávno pro portál Euroactiv kriticky vyjádřil k metodám EU v jejím přístupu k Západnímu Balkánu. „Jestliže Brusel používá starou metodu cukru a biče, aby přiměl Západní Balkán k sledování ´správné´ cesty k EU, mohl by se spálit. Západ narazí na slabost demokratických institucí, ignoraci práva, bující korupci, monopolizaci médií a slabé nevládní organizace.“ Expertovi se také nezdá způsob přístupu k těmto zemím, který definuje jako „zasílání politických signálů, navyšování finanční pomoci, posilování povědomí o právním státě a napomáhání nevládním organizacím.“

Úterý 13. února 2018 / Patrick Ungermann

Teprve na sklonku sedmnáctého století při střetech s Turky pronikli Rakušané za vydatné pomoci srbských rebelů hluboko na Balkán, nicméně do deseti let byli vytlačeni a znovu se domohli části poloostrova až během rakousko-turecké války v letech 1716 - 1718. Tehdy se proti Turkům vzbouřila ještě Černá Hora, která se sultánům nikdy plně nepoddala. V důsledku těchto válek byly ovšem ze starého Srbska (z Rašky a Kosova) vyháněny desetitisíce pravoslavných Srbů a osmanské vlády sem naopak usidlovaly pomuslimštěné Albánce. Začátkem druhé dekády dvacátého věku bylo velikou událostí na Balkáně válečné vystoupení Srbska, Černé Hory, Bulharska a Řecka proti Turecku. Napětí kořenilo v událostech z roku 1912, kdy mladoturci společně s Albánci vybíjeli slovanské křesťanské obyvatelstvo.

Neděle, 11. února 2018 / Jiří Jaroš Nickelli

Hospodářské noviny 7.2.2018 uvedly zprávu "EU přijme jen připravené země. A bude to trvat". Zde citují příkazy Evropské komise pro přijetí kandidátů Balkánu do společenství EU. Komise EU předpokládá vstup Srbska a Černého Hory do EU v horizontu roku 2025. A co za to žádá Evropská unie?

Sobota, 10. února 2018 / BRANISLAV FÁBRY

Dňa 16. januára 2018 zastrelili v meste Kosovská Mitrovica srbského politika Olivera Ivanoviča. Táto smutná udalosť obrátila pozornosť európskej verejnosti opäť smerom k problematike Kosova, pretože sa tam stále deje veľa neprávostí, ktoré si zasluhujú pozornosť. Osud O. Ivanoviča pritom nie je len osobnou tragédiou, ale v mnohom reprezentuje aj problémy srbskej menšiny, ktorá sa v tzv. nezávislom Kosove ocitla v bezvýchodiskovej situácii.

Sobota, 20. ledna 2018 / messin

Srbský ministr vnitra Nebojsa Stefanovič prohlásil, že reakce kosovského premiéra Ramushe Haradinaje byla „zcela nepřijatelná“. Jak již dříve uvedla televizní stanice Prva TV, Priština rozhodně odmítla Bělehradu spolupráci při vyšetřování vraždy srbského politika Olivera Ivanoviče. Stefanovič ve čtvrtek odpoledne řekl, že reakce Haradinaje a ministerstva spravedlnosti v Prištině je „zcela nepřijatelná“.

Středa, 17. ledna 2018 / František Krejčí (Rada národní domobrany)

Včera ráno byl v Kosovské Mitrovici zabit neznámými útočníky jeden z nejvýznamnějších představitelů Srbů na Kosovu, Oliver Ivanovič (64). Útočníci jsou tak zvaně neznámí, ale je nad slunce jasnější, kdo jsou, odkud jsou a pro koho pracují. V červnu 1999, krátce po zastavení „humanitárního“ bombardování Jugoslávie, kdy NATO záměrně po dobu několika dnů ponechalo dostatek času a prostoru kosovsko-albánské tzv. Osvobozenecké armádě (UČK) k provádění etnické čistky, byl Oliver Ivanovič hlavním organizátorem obrany severní části Kosovské Mitrovice. Díky tomu se zde Srbové dokázali udržet navzdory brutálnímu náporu Albánců; severní část města se stala opěrným bodem a centrem severní části Kosova, kde žije převážná část srbské menšiny na Kosovu.

Čtvrtek 17. ledna 2018 / Michail Stavrev

O vraždě Olivera Ivanoviće informovaly sdělovací prostředky po celém světě. Jen málokdo ale ví, co vraždě tohoto politika předcházelo. Provokace ze strany kosovských Albánců trvají již delší dobu, ale až po tomto činu přesáhly hranice mediálního mainstreamu. Nedávno se na veřejnost dostala zpráva, že má být ustanoven soud pro zločiny Kosovské osvobozenecké armády (UČK). O zřízení tohoto tribunálu se mluví již několik let, mluví se stále, ale nikdy se nic nestalo. Nejprve se uvažovalo o jeho zřízení přímo v Prištině, ale po čase se zjistilo, že to není bezpečné, takže se má soudit v Haagu.

Sobota, 6. ledna 2018

Spojené státy jsou rozhodnuty neblokovat v Radě bezpečnosti OSN návrh Ruska týkající se Kosova, pokud kosovský parlament zruší zvláštní soud pro válečné zločiny. Vládu v Prištině na to upozornil úřadující americký velvyslanec v Kosovu Stephen Banks, napsal dnes list Koha Ditore.

Pátek, 5.ledna 2018

Včera jsme se v Ostravě rozloučili s vynikajícím vědcem, populárním propagátorem zdravého životního stylu a velkým českým a srbským vlastencem, profesorem MUDr. Rajkem Dolečkem, Dr.Sc.

S díky vzpomínáme - Přátelé Srbů na Kosovu

3. ledna 2018 / Ladislav Větvička

Narodil se v Praze v roce 25 českemu tatovi a srbske mamě. Už to byl ovšem pruser. Narodit se v minulem stoleti srbske mamě, to nebyla žadna vyhra. Srbove prošli v minulem stoleti třema velkyma valkama. V te prvni na ně zautočili Rakušaci, Bulhaři, Němci a Turci. Vysledkem bylo tři čtvrtě milionu mrtvych Srbu, přes 16% populace. To byly jednoznačně nejvyšší ztraty jednoho naroda ze všech bojujicich stran...

Pondělí 1. ledna 2018 / Petr Schnur

Česko-srbský a československý dietolog a docent Rajko Doleček již fyzicky není mezi námi. Záměrně jsem na úvod svého krátkého, skromného „laudatia post mortem“ nenapsal 'politický aktivista' – důvod je tento. Tak jako rozlišuji (nejen) v němčině význam slov 'Beruf / Arbeit' (povolání / práce) a 'job', tak mám i potíže dát rovnítko mezi politickým angažmá a politickým aktivismem. Zatímco slovo 'povolání' již v sobě nese hlubší význam lidské práce, „jobujeme“ buď pro rychle vydělané peníze, nebo naopak děláme něco, co s 'povoláním' nemá nic společného, navíc za nedůstojných podmínek coby přechodně zaměstnaná levná pracovní síla, kdykoliv vyměnitelná za jinou.

Čtvrtek, 22. prosinec 2017 / redakce Literárek

Rajko Doleček (nar. 1. června 1925 Praha - 20. prosince 2017 Ostrava) - český lékař česko-srbského původu, profesor zaměstnaný ve Fakultní nemocnici Ostrava. Byl autorem více než 200 odborných publikací, popularizoval endokrinologii, diabetologii, zdravou výživu a dietologii, zejména v televizi a v populárně naučných knižních publikacích. Politicky a společensky aktivně obhajoval pozice srbského národa a o často na toto téma psal články do médií. Snažil se odrývat pozadí války v bývalé Jugoslávii a upozorňoval na zdejší nepřiměřenou angažovanost Západu. Hledal objektivitu a pravdu i v tématech pro srbský národ obtížných, jako byla srebrenická tragédie. Níže článek Rajka Dolečka pro Literární noviny z roku 2015

6. prosince 2017 / Nebojsa Malić , překlad messin

Bosensko-chorvatský generál vypil jed a zemřel poté, co tribunál pro válečné zločiny odmítl jeho odvolání. Jeho poslední slova korespondují s mnohými na Balkáně, kteří soud považují za nástroj USA a NATO, který nepodporuje spravedlnost, ale jen zhoršuje válečné rány.

Středa 6. prosince 2017 / Mirko Raduševič (Literárky )

Mezinárodní tribunál v Haagu ICTY (International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia - Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii) vznesl celkem obvinění 161 osobě – z tohoto počtu bylo 94 Srbů, 29 Chorvatů, po devíti Bosňanech a stejný počet kosovských Albánců, dva byli Makedonci a dva Černohorci. Z tohoto počtu bylo nakonec odsouzeno 90 osob, z nichž 17 zemřelo před soudním procesem nebo v jeho průběhu a 9 během výkonu trestu – tři z toho sebevraždou. (vlevo fotografie demonstrace v Sarajevu - transparent "Svoboda znamená můj národ")

Středa, 6. prosince 2017 / Sputnik

Americká nekomerční organizace Atlantická rada poskytla zprávu, která je věnována nové strategii Washingtonu na Balkánu. Hlavními body jsou – stálá americká vojenská přítomnost v jihovýchodní Evropě, „historické usmíření“ se Srbskem a „obnovení reputace USA jako skutečného prostředníka“.